Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Lipovský, Milan (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva
Svoboda, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Chovancová, Katarína (oponent)
Vliv společné evropské investiční politiky na systém mezinárodního investičního práva Abstrakt Rozšíření výlučné pravomoci Evropské unie (EU) na přímé zahraniční investice (FDI) v Lisa- bonské smlouvě mělo významné dopady. EU začala budovat vlastní investiční politiku, včetně vyjednávání se třetími zeměmi pro ni nezbytných investičních dohod nebo komplexních ob- chodních a investičních dohod. Při zohlednění velikosti unijní ekonomiky a faktu, že členské státy EU uzavřely téměř 1 400 dvoustranných investičních dohod (BITs) z přibližně 3 300 plat- ných dohod celkem, pak potenciál možného evropského vlivu na systém mezinárodního in- vestičního práva, založeného především na BITs, je obrovský. Cílem této disertační práce je vyhodnotit, jak a jakým způsobem nová unijní pravomoc tento systém změnila. Unijní investiční politika vytvořila vlastní specifický přístup k ochraně investic a řešení investičních sporů, který nereflektuje na počátku deklarované cíle. Podle úvodních doku- mentů jako Sdělení Evropské komise Cesta k ucelené evropské mezinárodní investiční politice měla Unie vycházet z osvědčených postupů členských států. Během prvních dvoustranných vyjed- návání s Kanadou a Singapurem komentátoři nicméně upozorňovali na "NAFTAlizaci" ev- ropského přístupu. Zásadním momentem ve vývoji investiční politiky EU se...
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.